|
Novinkou
pro rok 2004 je uplatnění minimálního základu daně z příjmů pro fyzické
osoby a případy stanovené podle § 7c zákona č. 586/1992 Sb., o
daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále „ZDP“).
Koho se
minimální základ daně týká?
Týká se pouze
fyzických osob-podnikatelů nebo jejich spolupracujících osob. A to těch
osob, které mají příjmy:
·
pouze
ze samostatné výdělečné činnosti,
- z podnikatelské
činnosti na základě smlouvy o sdružení,
- z podnikatelské
činnosti vykonávané za spolupráce jiné osoby,
- ze souběhu
podnikatelské činnosti (výše uvedené tři body) s jinými druhy příjmů
(ze zaměstnání, z kapitálového majetku, z pronájmu a tzv.
ostatní příjmy podle § 6
a § 8
až 10 ZDP).
Koho se minimální
základ daně netýká podle druhu příjmů?
Netýká se například
osob, které mají příjmy:
·
pouze
ze zaměstnání (např. pracovní poměr, dohody o provedení práce, dohody o
pracovní činnosti),
- pouze
z pronájmu soukromých nemovitostí a movitých věcí,
- pouze příležitostné
příjmy (např. provize za obstarání prodeje, sehnání zákazníka apod.).
Koho se
minimální základ daně dále netýká?
Minimální
základ daně se dále nepočítá mj. u osoby,
·
které
byla stanovena daň paušální částkou,
- které náleží rodičovský
příspěvek alespoň po část kalendářního roku,
- které náleží příspěvek
při péči o blízkou nebo jinou osobu alespoň po část kalendářního roku,
- která je
poživatelem starobního důchodu, plného invalidního důchodu nebo částečného
invalidního důchodu alespoň po část roku,
- která je
studentem – tj. která k 1. 1. nedovršila 26 let věku a
soustavně se připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným
výcvikem,
- která má ve zdaňovacím
období nárok na slevu na dani za zaměstnávání zaměstnanců se změněnou pracovní
schopností.
Kdy se
minimální základ daně nepočítá?
Minimální
základ daně se neuplatní:
·
v kalendářním
roce zahájení podnikatelské činnosti a v roce následujícím,
- v kalendářním
roce ukončení podnikatelské činnosti.
Kolik Kč
je minimální základ daně?
Minimální
základ daně pro rok 2004 činí 101 000 Kč.
Počítá se:
50 % částky
součinu všeobecného vyměřovacího základu podle zákona o důchodovém pojištění
za kalendářní rok 2002 a přepočítacího koeficientu podle zákona o důchodovém
pojištění pro úpravu tohoto všeobecného základu a počtu kalendářních měsíců,
v jejichž průběhu poplatník provozoval podnikatelskou činnost. Tato částka
se zaokrouhluje na celé stokoruny dolů.
V číslech:
15 711 x 1,0717 x 0,5 x 12 a zaokrouhlit
na celé stovky dolů.
Jak se
z minimálního základu daně spočítá daň z příjmů?
Od
minimálního základu daně je možné odečítat nezdanitelné částky daně podle § 15
ZDP (na sebe, za děti, dary, úroky z úvěrů na bytové potřeby apod.),
ale nelze odečíst ztráty z minulých let a odpočet za nový hmotný
majetek.
Příklady:
Příklad č. 1:
Paní
s malými dětmi (pobírá rodičovský příspěvek) si vydělá v rámci
podnikání 50 000 Kč.
Minimální
základ daně se pro ni nepoužije, protože pobírá rodičovský příspěvek.
Příklad č. 2:
Fyzická osoba
podniká vedle zaměstnání. V zaměstnání vykáže roční základ daně
96 000 Kč. Z podnikání vykáže základ daně 64 000 Kč.
Celkový
základ daně je 96 000 + 64 000 = 160 000 Kč. Minimální
základ daně se neuplatní.
Příklad č. 3:
Fyzická osoba
podniká vedle zaměstnání. V zaměstnání vykáže roční základ daně
96 000 Kč. Z podnikání vykáže ztrátu 30 000 Kč.
Celkový
základ daně je 96 000 Kč, ztrátu z podnikání nelze proti základu
daně ze zaměstnání započítat. Minimální základ daně bude 101 000 Kč. Do
příštích let “zbývá” daňová ztráta 30 000 Kč.
Příklad č. 4:
Fyzická osoba
pouze podniká, a to již pět let. Základ daně z daňové evidence vychází
90 000 Kč. Uplatňuje odpočet na sebe (38 040 Kč) a na dvě děti
(2 x 25 560 Kč).
Bude uplatněn
minimální základ daně 101 000 Kč.
Daň se spočte:
101 000 – 38 040 – 51 120 = 11 840, po zaokrouhlení
11 800 x 15 % = 1 770 Kč.
Příklad č. 5:
Mladá maminka
spolupracuje s jinými podnikateli, a to formou dohody o provedení
práce na konkrétní akce. Z toho má roční příjem 60 000 Kč. Jiný
příjem nemá.
Minimální
základ daně se neuplatní, protože má příjem pouze ze zaměstnání, nepodniká.
Příklad č. 6:
Fyzická osoba
vypomůže příležitostně jinému podnikateli. Za to obdrží roční příjem
40 000 Kč. Jiný příjem nemá.
Minimální
základ daně se neuplatní, protože má příjem pouze z tzv. ostatních příjmů
podle § 10
ZDP, nepodniká. Musí podat daňové přiznání.
Příklad č. 7:
Fyzická osoba
vypomůže příležitostně jinému podnikateli. Za to obdrží roční příjem
20 000 Kč. Jiný příjem nemá.
Minimální
základ daně se neuplatní, protože má příjem pouze z tzv. ostatních příjmů
podle § 10
ZDP, nepodniká. Nevzniká povinnost podat daňové přiznání, protože celkový
roční příjem z příležitostných činností nepřekročil 20 000 Kč a je od
daně z příjmů fyzických osob osvobozen.
Příklad č. 8:
Fyzická osoba
podniká a dále má příjmy z pronájmu domu. Z pronájmu vykáže roční
základ daně 80 000 Kč. Z podnikání vykáže základ daně
20 000 Kč. Uplatňuje odpočet na sebe (38 040 Kč), na dvě děti
(2 x 25 560 Kč) a na soukromé životní pojištění v maximální výši
(12 000 Kč).
Celkový
základ daně je 100 000 Kč. Uplatní se tedy minimální základ daně 101
000 Kč.
Daň se spočte:
101 000 – 38 040 – 51 120 – 12 000= (- 160), resp.
uvede se 0, daň činí 0 Kč.
|