Přehled nejvýznamnějších změn v novele zákona o daních z příjmů a zákona o účetnictví

Novela zákona o daních z příjmů a zákona o účetnictví, schválená v pátek 5. listopadu 2004 Poslaneckou sněmovnou, přináší poplatníkům od roku 2005 řadu pozitivních změn. Velmi významně však může také ovlivnit jejich daňovou situaci za rok 2004.

Zdroj: www.sagit.cz Autor: Ing. Miloš Hovorka

Daňový poradce, člen Komory daňových poradců ČR, autor několika daňových publikací a desítek článků s daňovou tématikou (Ekonom, Profit, Hospodářské noviny, Osobní finance a další). Provozuje internetový server, kde mj. poskytuje poradenský servis.

--------------------------------

Novela nyní míří z Poslanecké sněmovny do Senátu a v případě, že jím bude schválena a podepsána prezidentem republiky, nabude většina ustanovení účinnosti dnem 1. ledna 2005.

Samotný vládní návrh novely přinesl více než 150 změn a další desítky změn byly podány prostřednictvím pozměňovacích návrhů poslanců. Mnohé z nich byly také nakonec schváleny a budou právem patřit mezi ty nejvýznamnější v novele.

V současné době není na serveru Poslanecké sněmovny k dispozici takové znění novely, ve kterém by byla zapracovány všechny schválené pozměňovací návrhy. Na zapracování těchto změn si bude potřeba, z kapacitních důvodů sněmovny, ještě několik dní počkat. Vládní návrh a pozměňovací návrhy jsou k dispozici na této adrese Poslanecké sněmovny.

S pomocí stenozáznamu projednávání návrhu zákona ve 3. čtení v pátek 5. listopadu 2004 jsem však přesto připravil tento přehled nejvýznamnějších schválených změn obsahující i nejvýznamnější schválené pozměňovací návrhy.

Společné zdanění manželů

Do zákona o daních z příjmů (dále "ZDP") se vkládá nový § 13a upravující výpočet daně ze společného základu daně manželů.

Manželé, kteří vyživují alespoň jedno dítě žijící s nimi v domácnosti, budou moci uplatnit výpočet daně ze společného základu daně, a to i v případě, že jeden z nich neměl ve zdaňovacím období zdanitelné příjmy.

Společným základem daně se rozumí součet dílčích základů daně podle § 6 až 10 u obou manželů, snížený o odpočitatelné položky podle § 15 za oba manžele.

Společné zdanění uplatní každý z manželů ve svém daňovém přiznání, které podávají oba manželé ve stejné lhůtě.

V příloze k daňovému přiznání každý z manželů uvede údaje potřebné pro výpočet společného základu daně za oba manžele a každý z nich uvede do svého daňového přiznání polovinu společného základu daně, ze které vypočte daň.

Vykáží-li manželé nebo některý z nich ve zdaňovacím období, ve kterém uplatnili společné zdanění, u příjmů podle § 7 nebo 9 daňovou ztrátu, může ji odečíst od základu daně podle § 34 ten z manželů, který ji vykázal, v následujících zdaňovacích obdobích, pokud v těchto zdaňovacích obdobích neuplatní společné zdanění.

Za zdaňovací období nelze uplatnit společné zdanění, jestliže alespoň jeden z manželů za toto zdaňovací období

má stanovenou daň paušální částkou podle § 7a,
má povinnost stanovit minimální základ daně podle § 7c,
uplatňuje způsob výpočtu daně podle § 13 (výpočet u spolupracujících osob) a § 14 (výpočet daně za více zdaňovacích období),
uplatňuje slevu na dani podle § 35a nebo 35b, nebo
má povinnost uplatnit postup uvedený v § 38gb (daňové přiznání při prohlášení nebo zrušení konkursu).

Zrušení odpočitatelné položky na dítě a zavedení "daňového zvýhodnění" na dítě

V § 15 odst. 1 písm. b) ZDP se zrušuje odpočitatelná položka na vyživované dítě žijící v domácnosti s poplatníkem.

Místo toho se do části zákona věnované slevám na dani zařazuje nový § 35c, podle kterého poplatník bude mít nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním v domácnosti ve výši 6 000 Kč ročně, pokud nebude uplatňovat slevu na dani podle § 35a nebo 35b.

Daňové zvýhodnění bude moci poplatník uplatnit formou:

slevy na dani,
daňového bonusu nebo
slevy na dani a daňového bonusu.

Slevu na dani bude moci poplatník uplatnit až do výše daňové povinnosti vypočtené za příslušné zdaňovací období.

Bude-li nárok poplatníka na daňové zvýhodnění vyšší než daňová povinnost, bude vzniklý rozdíl daňovým bonusem.

Poplatník bude moci daňový bonus uplatnit, pokud bude jeho výše činit alespoň 100 Kč, maximálně však do výše 30 000 Kč ročně.

Poplatníkovi, který podepíše prohlášení k dani podle § 38k odst. 4, poskytne plátce daně daňové zvýhodnění odpovídající 1/12 roční částky stanovené v § 35c při srážce zálohy na daň formou slevy na daňové záloze, měsíčního daňového bonusu nebo měsíční slevy na dani a měsíčního daňového bonusu.

Co se rozumí vyživovaným dítětem se bude posuzovat stejně jako dosud (příslušná ustanovení byla přesunuta z § 15 do § 35c).

Zkrácení doby odpisování hmotného movitého majetku

U hmotného movitého majetku zařazeného do odpisové skupiny 1 až 3 dochází ke zkrácení minimální doby odpisování, a to takto:

u odpisové skupiny 1 ze 4 let na 3 roky,
u odpisové skupiny 2 z 6 let na 5 let,
u odpisové skupiny 3 z 12 let na 10 let.

Bohužel ve vládním návrhu bylo navrženo zkrácení u odpisové skupiny 2 dokonce na 4 roky, ale nakonec byla schválena výše uvedená méně výhodná změna.

Za odpisovou skupinu 1 se vkládá nová odpisová skupina 1a s minimální dobou odpisování 4 roky, kam jsou zařazeny:

Položka SKP Název

--------------------------------

(1a - 1) 34.10.2 Motorová vozidla (kromě motocyklů)

(1a - 2) 34.10.4 Jen: silniční motorová vozidla, která mají v technickém průkazu zapsanou kategorii vozidla N1.

To např. znamená, že u osobních automobilů nedochází ke změně v minimální době odpisování, a ta bude činit i po novele 4 roky.

Zrušení investičního odpočtu a zavedení zvýšení odpisu v prvním roce odpisování

V § 34 ZDP se zrušují ustanovení o tzv. investičním odpočtu.

Pro uplatnění nároku na odpočet, který vznikl do konce zdaňovacího období, které započalo v roce 2004, i pro zánik tohoto nároku na odpočet, se použijí ustanovení ZDP ve znění účinném do 31. prosince 2004.

Zrušení investičního odpočtu je nahrazeno tak, že v prvním roce odpisování si bude moci první vlastník hmotného movitého majetku zvýšit odpis o dalších 10 až 20 % ze vstupní ceny.

Za prvního vlastníka hmotného movitého majetku se bude považovat poplatník, který si jako první pořídil nový hmotný movitý majetek, který dosud nebyl užíván k určenému účelu a u předchozího vlastníka byl zbožím.

Jednoduše řečeno: zavedení zvýšení odpisu v prvním roce odpisování bude mít pro poplatníky obdobné daňové dopady, jaké byly u investičního odpočtu. Navíc však bude možné uplatnit zvýšený daňový odpis např. i u nábytku, přičemž investiční odpočet u nábytku možný nebyl.

Změna v odpisování odpisové skupiny 6

Do přechodných ustanovení novely zákona byl zařazen nový velmi důležitý bod, který zní:

"Odpisová skupina 6 uvedená v příloze č. 1 k zákonu č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 483/2003 Sb. a tohoto zákona, se nepoužije pro hmotný majetek zaevidovaný u poplatníka do konce zdaňovacího období započatého v roce 2003."

V odpisové skupině 6 s nejméně výhodným daňovým odpisováním jsou zařazeny např. administrativní budovy, hotely nebo obchodní domy.

Zkrácení doby odpisování u nehmotného majetku

U software se zkracuje doba odpisování z 48 měsíců na 36 měsíců a u nehmotných výsledků výzkumu a vývoje ze 72 měsíců na 36 měsíců.

Odpočet 100 % nákladů na výzkum a vývoj od základu daně

Od základů daně bude možno odečíst 100 % výdajů (nákladů), které poplatník vynaložil v daném zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, při realizaci projektů výzkumu a vývoje, které mají podobu experimentálních či teoretických prací, projekčních či konstrukčních prací, výpočtů, návrhů technologií, výroby funkčního vzorku či prototypu produktu nebo jeho části a na certifikaci výsledků dosažených prostřednictvím projektů výzkumu a vývoje.

Tento odpočet nebude možno uplatnit na služby a nehmotné výsledky výzkumu a vývoje pořízené od jiných osob, s výjimkou výdajů (nákladů) vynaložených za účelem certifikace výsledků výzkumu a vývoje, a dále na ty výdaje (náklady), na které již byla i jen z části poskytnuta podpora z veřejných zdrojů.

Nebude-li možno odpočet uplatnit v roce, kdy nárok na odpočet vznikl z důvodu, že poplatník vykázal daňovou ztrátu nebo základ daně (základ daně snížený o nezdanitelné částky podle § 15 a o daňovou ztrátu) nižší než odpočet, bude možno odpočet nebo jeho zbývající část uplatnit v nejbližším zdaňovacím období, ve kterém poplatník vykáže základ daně (základ daně snížený o nezdanitelné částky podle § 15 a o daňovou ztrátu), nejvýše však ve třech zdaňovacích obdobích bezprostředně následujících po zdaňovacím období, ve kterém nárok na odpočet vznikl.

Změny v přechodu z daňové evidence na vedení účetnictví

Při přechodu z daňové evidence na vedení účetnictví bude podle novelizovaného § 23 odst. 14 ZDP nově možno zahrnovat hodnotu zásob a pohledávek postupně nikoliv po 5 zdaňovacích období, ale až po 9 zdaňovacích období.

Tato změna se podle dalšího z nových bodů přechodných ustanovení týká i fyzické osoby, která do konce roku 2003 účtovala v soustavě jednoduchého účetnictví a od roku 2004 vede účetnictví.

Zvýšení limitů daňové uznatelnosti u osobních automobilů

Hranice pro daňovou uznatelnost nájemného u finančního pronájmu a odpisů u osobních automobilů ve výši 900 000 Kč, zavedená minulou velkou novelou ZDP, se zvyšuje na 1 500 000 Kč.

Výrazná změna v povinnosti vést účetnictví

Velkou radost budou mít tisíce poplatníků i ze schválených změn v zákoně o účetnictví, z nichž nejvýznamnější je ta, že hranice obratu která zakládá povinnost vedení účetnictví se zvyšuje z 6 000 000 Kč na 15 000 000 Kč.

K tomu byla přijata i velmi důležitá přechodná ustanovení mající velký vliv i na ty poplatníky, kteří již začali v roce 2004 účetnictví vést. Pro jejich důležitost je uvádím v plném znění:

"Fyzické osoby, které se do dne účinnosti tohoto zákona staly účetní jednotkou podle ustanovení § 1 odst. 2 písm. e) zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 353/2001 Sb. a ve znění zákona č. 437/2003 Sb., se považují za účetní jednotku až ode dne účinnosti tohoto zákona, není-li dále stanoveno jinak. Pokud obrat těchto účetních jednotek podle § 1 odst. 2 písm. e) zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, přesáhl 15 000 000 Kč, mají povinnost vést účetnictví od 1. ledna 2006; uvedené fyzické osoby, jejichž obrat nepřesáhl 15 000 000 Kč, se nepovažují za účetní jednotku a povinnost vést účetnictví jim nevzniká. K dřívějšímu vzniku povinnosti vést účetnictví se nepřihlíží, s výjimkou vzniku povinnosti na základě ustanovení § 1 odst. 2 písm. d), f) a h) zákona č. 563/1991 Sb., v účinném znění.
Fyzické osoby, které se do dne účinnosti tohoto zákona staly účetní jednotkou podle ustanovení § 1 odst. 2 písm. g) zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 353/2001 Sb. a ve znění zákona č. 437/2003 Sb., protože alespoň jeden z účastníků sdružení bez právní subjektivity podle zvláštního právního předpisu se stal účetní jednotkou podle ustanovení § 1 odst. 2 písm. e) zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 437/2003 Sb., se považují za účetní jednotku až ode dne účinnosti tohoto zákona, není-li dále stanoveno jinak. Pokud je důvodem vzniku povinnosti vést účetnictví skutečnost, že obrat alespoň jednoho z členů tohoto sdružení, který je účetní jednotkou podle § 1 odst. 2 písm. e) zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 353/2001 Sb. a ve znění zákona č. 437/2003 Sb., a tento obrat přesáhl 15 000 000 Kč, mají uvedené fyzické osoby povinnost vést účetnictví od 1. ledna 2006; nepřesáhl-li zmíněný obrat 15 000 000 Kč, uvedené fyzické osoby se nepovažují za účetní jednotku a povinnost vést účetnictví jim nevzniká. K dřívějšímu vzniku povinnosti vést účetnictví se nepřihlíží, s výjimkou vzniku povinnosti na základě ustanovení § 1 odst. 2 písm. d), f) a h) zákona č. 563/1991 Sb., v účinném znění.
Pro účely stanovení okamžiku, od kterého se fyzická osoba stává účetní jednotkou podle § 1 odst. 2 písm. e) zákona č. 563/1991 Sb., ve znění tohoto zákona, se při zjišťování výše obratu použije znění zákona č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění účinném ke dni uskutečnění zdanitelného plnění nebo ke dni uskutečnění plnění."

Ing. Miloš Hovorka